|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Je to to zrcadlo křivě nastavené mé duši a nebo jsem to já, co se odráží jak kubistický portrét mých obnažených vnitřností? Nechci se dívat dál protože pravda, ta ubohá bosorka mě sklátí jak obilí v dešti.
zvenku tak čistá, téměř sterilní
jen nesnesitelný pach nechtěného mně neviditelnými háčky strhává myšlenky k prázdnu
to svinstvo jedovatý koktejl pocitů ospravedlněný láskou slovem kterým lze vše omluvit a přece možná bez významu
být trávou, mohl by ses na mě pást nechala bych se strávit tak snadno
ale jsem bažina co tě pohlcuje
vajíčko ponechané svému osudu
|
|
|