Díváš se, místy přespříliš
nabitá místnost energií,
když nad tím se tak zamyslíš,
dívám se, dívám, ty to víš,
a póry kůže svého těla
vzrušení cítím blíž a blíž.
Teď myšlenka ti odletěla
spletl sis slova, což jsem chtěla
a čím se ještě prozradíš?
Dej pozor, vždyť jsme na poradě,
a v řeči své jsi ztratil nit,
když musela jsem odhodit
vlnu jež spadla do čela mi,
což neuniklo očím tvým,
jenž vzrušení tvé marně tají
tvůj pohled letěl směrem mým.
Povšim´si někdo? Nemám zdání.
Prosím, už zruš to zasedání
než v rozpacích se utopím.
|
