STUDENÁ

Kůže Tvé ruky je mrazivě studená

snad mě svým chladem celé tělo ještě neprotkala

první signál zimy mi v mozku vyvolala

chladná žena je prý jen ta, která se dosud nepotkala

s tím, koho by milovala

Instinktivně Tě něco prosí, abys řeka aspoň slovo

vím, mluvíš telepatickými gesty, rty by byly možná trapné

nervózním dechem Tě ke gestu pobízím

pravá láska je to, co je nedostupné

nikdy to, co se samo nabízí

Už je to jako kdesi v minulém životě

počítám jen měsíce, už nepočítám každý den

krvinka váže trauma a srdce mi tak rozleptává

odloučení působí na lásku jako vítr na oheň

malý hasí, velký rozdmýchává

Počítám měsíce a prsty na rukou mi nestačí

ne, nikdy jsme se neviděli, to jen sny se mi zdají

mé naděje měly padnout dávno a možná i dřív

velká láska se prý vždy tají

jen malá se vystavuje na obdiv