Život dospívajících je tak krásný říkáte si, když vás film zavede mezi mladé přátelé Rora (Fares Fares) a Minse (Torbel Petersson). Na druhý pohled si to už nemyslíte, protože oba jsou samozřejmě normální lidé a normální lidé mají problémy.
Roro je zamilovaný do Lisy (Tuva Novotny), ale ví, že jako róm by měl problémy, kdyby nerómskou Lisu přivedl ukázat rodičům. Chodí spolu tedy bez vědomí Rorových rodičů, kteří vědomi si svého etnika, chtějí Rora oženit s Yasmin (Laleh Pourkarim). Roro tedy jednoho dne přijde domu a tam jej čeká Yasmin s rodinou a svatba je v plném proudu.
Mins již se svou holkou bydlí, ale poslední měsíc má v hlavě místo lásky obavy z nemožnosti dosáhnout erekce. Zkouší tedy všechno možné, ale úspěch se nedostavuje, naopak propadá čím dál větší depresi.

Pokud máte chuť na film lehčího rázu a chcete se i bavit, jděte na Honem honem. Tvůrci podávají totiž i tragičtější chvíle humorným stylem. A samozřejmě můžeme očekávat – dalo by se říci – až hollywoodský konec, pokud pomineme velkou rvačku Romských rodin.

Film mě mile překvapil i svou technickou stránkou. Čekala jsem něco ve smyslu “Fucking Amal“ (druhý Švédský film v našich kinech), kde byla kamera a režie hodně amatérského původu. Z plátna ale vyběhli neamatérští hrdinové. Film byl tedy dobře kamerově zvládnut. Zároveň se jedná o tzv.: „Autorský film“. To znamená, že si režisér píše zároveň i scénář (pokud jsem to dobře pochopila)


Omlouvám se za takto nedodělanou recenzi, ale uspíšení bylo z důvodů témata na Fóru ohledně Romů/Cikánů a Neromů.