|
POMLKA
Domy a ulice jsou tiché,
vyprchal z nich život.
Jen občas se v tomto mrtvém mementu,
mihne zlomek života jako poslední tóny,
dozvuky utichající symfonie.
V tuto dobu jsem se cítil svobodný.
Nedosahovaly na mě životy lidí.
Byly ukryty za zdmi domů,
jenž byly i pro mne obranou.
Obranou před šílenstvím a afekty lidí,
které zde už jen doutnaly.
Cítil jsem se svobodný,
přesto vím že nejsem,
ale co na tom sejde,
že se symfonie s prvními dotyky slunce zase rozezní
svými nádhernými i falešnými tóny.
Teď se cítím svobodý.
J&K | |