Život, jak známo, je strašně jednoduchý. Složitosti o kterých denně žvatláme, píšeme, složitosti do kterých upadáme a z kterých se hroutíme si vytváříme sami v sobě. A tato kniha je právě o tom jak vznikají, jak přežívají, kdo je živí a jak vzniká proslulá teorie sraček.
Až knížku otevřete nedejte se zmást hlavním hrdinou, kterým je bulvární hezoun, cynický novinář Suurnäkki, muž zralého věku a sexuálného apetitu, který se celý život motá kolem bulváru, den co den, den co den co den co den .. Cítíte to, jak se nám to rýmuje ))) A k tomu každodenní hromada lží a polopravd a lží a polopravd. A do toho smysluplného života si najde milenku. V té nejchudší čvrti Helsinek (a věřte, že i ve Finsku jsou velmi chudé části ) Konečně změna ! a A náš hrdina si ji patřičně vychutnává nejen v posteli. Zanedlouho ale máme dojem (a právem) že si svou milenku až nekriticky idealizuje. A tak se jeho podvědomá touha objevit v životě konečně nějaký smysl, převalí do dalšího extrému. Buch ! Tak nějak je v knížce naznačeno to převalení.
Náš současný hrdina se od chvíle sexování se svou milkou, pohybuje ve dvou různých prostředích a postupně si uvědomuje, (fakt si to uvědomuje) že se moc neliší. V té chudé části nachází spousty trosek lidí, bez snů, bez touhy, kteří přežívají ze dne na den jak žížaly. Potkává tam lidi, kteří se snaží nemít problémy, lidi, kteří touží za každou cenu po klidu. A pak to samé nachází na straně druhé, mezi lidmi, kteří patří k té zajištěné a bohatší vrstvě společnosti. Říkáte si, to je přece život, ta fraška. I tak se to dá říct. Jenže v závěru knihy je popsáno něco jiného: opravdu unikátní teorie sraček, která se stává klíčem k pochopení všech nejasných otázek, které nám do té doby náš hrdina zatajuje.
Stránky knížky jsou narvané černým humorem a svérazným pohledem na dav kolem nás. Nicméně občas by nám mohlo zatrnout mezi lopatkami, jakoby se to týkalo nás. Sakra, že by náhoda ?
Takže na závěr jen to, že kniha je opravdu vypečená a čtivá a rozhodně by vás neměla minout, protože kdoví, co tam můžete najít.