|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Rakovinové plení jakostných dnů střídá se s ránem a dozrává v devatenácti letech. Sbírá svěráky a natahuje se na skřipec, zkouší tím stabilitu enviromentálního Id. Místo čichu líbí se levandule, na níž byla uvalena vazba z důvodu infantilního strachu, tomuto rychlovarnému indivuduu. Není ani krásné, ani nemá žádnou ruku obdařenou náramky ze zlata. Když přenosy ze sálů končí, polibek vášnivý přijde a hned zas odkráčí v teplém županu (nejspíše se mládí popravuje hvězdou kolébavou). Ano, auto není převezené, jak ale kouká člověk a myslí si své beze snů, uniká z oken smysl stisku. Pomalu by správce zmizel v tvarovatelné blbosti. Písek jazzem obdařený, popouzí popouzené a nastavuje svému srdci těžký hlavolam- netýká se výročí válek, nevztahuje se k ničemu vesmírnému, poraněně však vypovídá o psím životě bez tragických následků. Je smír i vesmír dokořán? Patro úst nic nevyřešilo opět. Znamená to snad, že další romantický večer bude následovat po příštím výbuchu? Prsten odkudsi z Namibie mi připomíná pomyslný vrchol veškerého blaha, o kterém si můžeme myslet jenom pozitivní, leč krákorovitou duhou rytmiky znetvořené věci o větách. Blesk z čistého nebe do špíny země. Taky. |
|
|