Zapomeň prosím na chvíli…..


Když popadne Tě stesk
Vzpomeň si na útes
kde jsi stál a koukal dolů
Teď sedíš u psacího stolu
a vše hezké se oddaluje
Slunko venku svítí
Ptáci zase křičí
A ty v hlavě „úvěr“ máš
a jiné věci nevnímáš
Zapomeň prosím na chvíli
a vzpomeň jak je krásné, když poletují motýli
když rostou jarní kytičky
když vidíš upřímné oči staré babičky
když zapíjíš stesk a bol
a možná jsi někdy na mol
když rozjasní se Ti tvářička
když víš, že čekáš dalšího bratříčka
když přijde ten krásný okamžik
a láska Ti vyjde vstříc
když na zádech máš divné mrazení
že nastává opět loučení
když slzičku máš na víčku
když něžně Ti říká smolíčku
když poznáš, že nebyl to klam,
že jsi byl někým milován
když najednou máš mžitky před očima
když zjišťuješ, že pletou se Ti jména
když máš pro co žíti
když musíš už jíti
když poznáváš svět ze všech stran
potom šťastný bez ostrých hran
buď a
nezapomeň, že vždycky je pro co žít
v Tvé duši je rázem klid.

7.4.2000, 12.45 hod.