Tolikrát jsi zlíbal moje tváře

měsíc vida to se zarděl, spěchal k beránkům

v očích slzy – odlesk hvězdné záře?

vlahá červeň na rtech přebraná červánkům.

Tolikrát jsi v dlaních sevřel moje tělo

když slunce vyšlo hladíc květiny

a mé líčko nejednou se uzardělo

jak pálil i jen dotyk jediný.

Tolikrát jsi prsty vplétal do mých vlasů

stromy pod okny ti k tomu tiše pěly 

vítr prodíral se dovnitř s vůní klasů.

Tolikrát že počítat jsme zapomněli

láska přetrvává – nevědoma času