|
Asi nikdy nepochopím….
Já myslel, že to víš…
Nevím, vždyť jsi mi to nikdy neřekl…
Ty si to vážně nepamatuješ?
Ne, vážně ne… Pamatuju si jen ty lži… Ty milosrdné lži a bráškovo rozstřihlé tričko… A brečeli jsme… Všichni…
A svým tajným písmem jsem napsala její jméno na útržek papíru a schovala do skuliny kachláků… Spolu s dalšími… I s tím ježkem… Tehdy jsem tomu nerozuměla, teď je to ale mnohem horší…
Možná jsem ti to neměl říkat, viď? Ale ty už jsi velká holka, doufal jsem, že to pochopíš…
Něco jsem pochopila… Ten zbytek asi ale nepochopím nikdy…
10. 2. 07
| 
