Kněžky lásky, tak se jim říká, ale těžko v nich lásku hledat. Nejsou jiný než ostatní ženský, jenom si to málokdo přizná. Přijde chlápek, podívá se jí do očí a zdá se mu, že v nich něco vidí. Že tohle není kurva, že se do něj zamilovala. Nevidí spoustu věcí kolem. Ona už takovejchle čůráků v sobě měla a mnohem lepších. Větších nebo menších, ten tvůj není ničím výjimečnej. Ječí, jak seš dobrej. „Ještě, pojď,táák, přirážej, jóó, udělej mi to, bóóže já už budu, aááá,“ křičí se slastným výrazem ve tváři. Tohle stará doma nedělá, ta čumí znuděně do stropu, když na ní ležíš. Buď rád, že ti aspoň nepředstírá. Soused jí to hold udělá líp, kamarád.
Všechny jsou sice kurvy, ale jen ty, který to maj jako práci, jsou pak nejlepší do vztahu. Když s tebou bude, ví proč. A až jí bude chtít nějakej kokot zbalit na diskotéce, tak si řekne: „Takovejch už sem měla.“ Nebude ti nevěrná, jen proto, aby si zkusila, jaký je to s jiným chlapem. Ale nemyslete si chlapi, že jí sbalíte v bordelu. Už proto, že když tam s ní pícháte, tak si o vás nic světobornýho nemyslí.
Reny právě tancoval na diskotéce ve Vidlákově u Bouchače. Ostatní kámoši chlastali u stolu.
„Ty vole Rendy,“ připotácel se starší chlápek, bylo mu kolem padesáti. „Máte auto, že jo?“
„Máme no,“ odpověděl nechápavě.
„A nehodili byste nás do Hradce?“
„A co teď tam?“ pořád nechápal.
„Do bordelu zašukat si,“ naklonil se k němu chlápek.
„Ty na to máš?“ začal se smát Rendy.
„No on by jel ještě Franta Bukárek,“ vysvětloval dál ten nadrženej padesátník.
„A co já z toho. Já vás povezu do bordelu a ještě tam utratim prachy, abyste si vy zapíchali.“
„Né,“ řekl ožrala. „To my ti benzín zaplatíme a dáme ještě tisíc korun k tomu.“
„Honzo!“ zavolal Rendy na kámoše. „Jedem do Hradce.“
„Co tam, kurva?“ zlobil se Hanz.
„Nekecej a poď.“
Chvíli čekali v autě. Pak se někdo sklonil k okýnku a zaťukal na něj. Smál se a ukazoval za sebe. Tam stál další chlap, vypadal zamyšleně.
„Otevři jim, Jenda,“ řekl Reny.
Nastoupili dovnitř.
„Tak a jede se na mrd,“ poznamenal Joska Šustílek, organizátor celé akce.
„To teda jo,“ řekl potichu Rendy, nastartoval, zařadil a jel. Honza se potutelně usmál, bylo mu jasný, kam se jede.
„Tak chlapy, do bordelu zamrdat si,“ otočil se k nim dozadu.
„Jasný,“ rozzářil se Pepek. „Je tam protáhnem, kurvičky.“
„Tam jsou hodně dobrý,“ rejpal Hanz dál.
„Maj je zarostlý?“ zajímal se hned Joska.
„Ty vole takový pralesy,“ Honza uznale pokýval.
„Vole, slyšíš to,“ šťouchnul Pepa do Franty.
„Já bych radši nějaký trochu upravený,“ promluvil nesměle Franta.
„Ale ty seš debil,“ umlčel ho Pepa. „Nejlepší sou úplně zarostlý. Strčíš jim ho tam, a pak jim pičku ještě pořádně postříkáš.
Nabušenej vyhazovač je pustil dovnitř. Zasmál se jim, Reny ho viděl. Bylo tam plno holek, ale žádná nijak výjimečná.
„Ty krávo,“ zvolal Pepek a jeho oči nechápaly. „To je mrdáníčko.“
Franta neříkal nic. Sedli si k baru a objednali nějaký pití. Slečny přišli blíž.
„Ahoj pánové,“ začali se motat kolem.
„Nazdar krásko,“ chytil Pepek jednu za prdelku.
„Odkud jste?“ ptala se další.
„Jsme podnikatelé z Prahy,“ odpověděl Pepan.
Podívala se na Renyse. „No, víš jak,“ řekl.
„Nepůjdem na pokoj?“ zajímal se nadrženej Joska.
„Počkéj, tak si ještě chvíli budem povídat, nepozveš mě na nějaký pití?“
„A co ráda piješ?“
„Whisky.“
„Tak ty seš znalkyně.“
„Ty přece nejseš žádnej chudák ne.“
„To teda nejsem.“
„To je hnedka vidět.“ “Dvě whisky!“ poručil barmanoj.
Reny na něj koukal. Slečně to naředil vodou.
Pili...
„A co tvůj kamarád,“ podívala se na Frantu. „Nějakej zamlklej.“
„Ále, on byl vždycky divnej a v bordelu je poprvý.“
Franty se ujala ucházející bloncka a nesměle mu hladila stehno.
„Á ty seš zkušenej?“ ptala se Pepka ta jeho.
„Tak, občas zajdu do klubu,“ lhal Pepa. „Člověk je pořád někde na cestách a bez sexu dlouho nevydrží.“
„Ještě dvě,“ ukázal Pepa na číšníka.
„Jéé, děkuju. Už mě to docela leze do hlavy. Víš, že seš docela roztomilej?“
Odešli na pokoj. Rendy a Honza zůstali u baru. Honzu obímala nějaká brunetka, René seděl na židličce sám, ale jedna na něj pořád koukala.
„A vy s náma nepůjdete nahoru?“ zajímali se.
„Když by to bylo zadarmo,“ usmál se na ně Rendy.
„Ty vole Rendys nedělej debila,“ naléhal Honza.
„Chlastej si tady a neser mě,“ umlčel ho Reny.
„Já bych ti to udělala zadarmo, ale až po pracovní době. Se mi strašně líbíš,“ řekla ta jedna Renymu.
„Já nemám čas, tak pojď teda teď.“
Odebrali se nahoru.
„Rendys!“ volal za nima zoufale Honza. Nezbylo mu nic jinýho než se slečnou jenom pít.
Pokoj smrděl cigaretama. Asi jich většinou pár vykouřila, než mohla dát do pusy nějakýho pána. Reny jí nechtěl píchat po tolika čůrákách. Lehnul si, že se nechá vykouřit. Jenže s cizí ženskou, ke který nic necítil se mu nechtěl postavit. Navíc v tomhle divnym prostředí. Kdo je nadrženej a chce píchat, tak mu to je jedno a zašukal by si klidně na smradlavym hajzlíku. Snažila se, ale prostě to nešlo a Renysoj se nechtěl postavit..
„Na to ser,“ řekl pak Rendy.
„Né, mě to strašně mrzí, to je docela blbý si od tebe vzít prachy.“
Zaplatil a šli dolů.
Podnikatelé z Vidlákova tam ještě nebyli. Sedli si ke stolu, Honza seděl na baru a byl solidně vykropenej. Reny by býval udělal líp, když mu tu kurvu zaplatil, takhle tam prochlastal dvakrát tolik, kokot. Slečna se sice svíjela kolem něj, ale očička se jí nijak vlášť neleskly.
Pak přišel Franta.
„Tak co, vole?“ přivítal ho Honza. „Jaký to bylo?“
„Super,“ odpověděla za něj slečna.
Franta celej zářil a kluků si ani nevšímal.
„Nechtěla bys být se mnou. Proč bys měla pracovat tady, já tě budu živit,“ šeptal jí.
„To by bylo super,“ usmála se.
„Tak já pro tebe zítra přijedu.“
„Tak jo.“
Franta zářil, nemyslel na nic jiného. Byla tak supr. Jmenovala se Lenka a dělala to, protože má maminku v nemocnici a musí platit doktorum. Chudák holka. Zasloužila by si lepší život.
Konečně se vrátil i Pepa. Nesl se jako největší frajer. Sednul si na židli a děvku si posadil na klín. Seděl přímo naproti Renymu.
„Nebyl jsem skvělej?“ zeptal se naschvál tak, aby to všichni slyšeli.
„Seš kanec, takhle dobře už jsem se dlouho nemilovala.“
„Můžem to zopakovat. Co říkáš?“
„Tak když za mnou zase přijedeš.“
„Já jsem myslel, že bys šla se mnou. Bych si tě vzal a už bys nemusela nikdy pracovat.“
„Bych si tě vzala, jsem se do tebe asi zamilovala,“ koukala na něj zamilovanýma očima a on jí to snad i věřil a připadal si jako velkej borec, že jí tady lže o tom, jak ji vysvobodí. Aspoň chvíli si připadal jako hrdina.
Reny neříkal nic, vedle něj seděla ta jeho děvka a tak zvláštně na něj hleděla. Pohybovala pomalu rukou furt dokola. Tam a zpátky. Reny se jí snažil dát ruku pryč, ale nenechala se. Měl co dělat, aby na něm nikdo nic nepoznal.
„Jano ty seš jiná než ostatní,“ ta slova se mu rozezněla v hlavě a on se musel chytit stolu.
„Jé, mě spadnul prystýnek,“ řekla štětka a vlezla pod stůl. Pak Renyho vysála do sucha.
Rozloučili se a jeli.
Pepa pořád mluvil, ale jeho kolega neříkal nic.
„Čum,“ vrazil Rendy do Honzy a ukázal na Pepovy kalhoty.
Honza se začal smát a pořád na ně čuměl.
Joska si toho všimnul. „Kurva, co to je?“ divil se. „Kterej kokot?“
„Bůhví kam sis ty kalhoty hodil, když si píchal tu holku.“ „Hovno,“ čertil se Pepek. „Ty kalhoty byly čistý.“
„Beztak si vytek, ještě než si je stačil sundat,“ začali se smát.
„No jo debilové, jen se smějte. Beztak jste mi to postříkali vy, když jste viděli mojí Janu.“
„Tvojí no,“ tlemili se dál.
„Jo mojí,“ stál si za svým Pepa. „Jsem si dokonce i zalízal,“ vytahoval se.
„Tak to se máš čim chlubit po tolika čůrákách,“ setřel ho Reny.
Zatímco si z něj dělali prdel, Franta seděl mlčky a koukal z okna do tmy.
Reny si ho všimnul. „Teďka si řikáš, jakej seš kokot, co?“
Franta neodlepil pohled od sexy bočního okýnka.
„Doma ženu a děti,“ pokračoval Rendys. Ve zpětným zrcátku viděl jak Frantův obličej zbystřel a přestala ho zajímat tma tam venku.
„10 litrů si tady vyhodil. Kdybys radši koupil něco jim...“
„Jo,“ uznal Franta.
„Ty seš dement,“ spustil na něj Pepa. „Co to tady kecáš. Se starou si takhle nikdy nezašukáš.“
„O to nejde,“ umlčel ho Reny. „Zatímco on je tady, oni doma spí a myslí si, že ‚taťka je v práci. A on zatím utrácí velký prachy, který by si zasloužili mnohem víc oni, než ty. Ty kreténe!“
„Co se do mě sereš,“ začínal se nadechovat Pepa, ale pak si uvědomil, že by nemusel dobře dopadnout, a dál už jen mlčky seděl. Vyhodili ho před jeho barákem.
„Udělal si píčovinu. Teďka půjdeš domů, podíváš se na svoje děti. Pak zalezeš do postele ke svý ženě a ona tě možná obejme a tobě bude trapně,“ mluvil Reny a ve zpětným zrcátku pozoroval část Frantovy tváře, kterou to mrzelo. Copak mělo cenu vyčítat mu to? Chudák chlap si chtěl jednou v životě užít. A teď si to bude celej život vyčítat. Třeba na něj žena doma křičí, koneckonců vypadá ušlápnutě. Děti z něj mají srandu, tak si dodal respekt u jiný ženy. Byl možná milý a hodný, ale ta štětka tam se mu stejně vysmála, když odešel. Je to vlastně jako jít k doktorovi. Ty holky možná dokážou vyléčit nějaký mindráky a to na to nepotřebujou žádný školy. Praktická škola života.
Sledovali ho, dokud se za ním nezavřeli dveře. Pak nechali jeho osud osudem, příběh příběhem. Honza si vystoupil na námku a šel domů. Ani se Renyho nezeptal, jestli by třeba nechtěl spát u nich. Řekl by ne, ale to posraný zeptání by ho potěšilo. Jenže Honza řek jenom čau a šel domů, ohřát si večeři od mámy a pak jít spát do měkké postele.
Pro Renyho večer ještě nekončil, spát v autě se mu zrovna moc nechtělo, a tak zavolal Kátě. Měla doma borce, dokonce bylo slyšet jeho chrápání. Moc jí to mrzelo. No nic, tak co třeba Lenka. Není to sice žádná krasavice, ale vždycky do Renyho dělala. Měl pravdu, ta ho neodmítla. Potají ho dovedla do svého pokoje. A nic nebylo, a stejně za to nic byla ráda. Rendy byl utahanej a tak zabral hned. Zato ona nemohla usnout, pořád se koukala na jeho tvář osvícenou měsícem.
Je to tak nejlepší. Na žádnou holku se nevázat. Nesnášim rozchody, ne protože ztratíš holku, ale pro tu nudu potom. Najednou nevíš, co s životem. Nemáš nic v plánu. A zrovna já mám tu smůlu, že se vždycky rozejdu o prázdninách a pak doma jen čumim do blba. Kdyby byla škola, bylo by to lepší.
Pojedu taky do bordelu, konečně si zašukat. Vezmu peníze z kasičky a sednu na vlak. A pak budu jen doufat, že se mi před vchodem neroztřesou kolena. Snad se nerozklepu jak osika, až se ta paní tam přede mnou svlíkne, až mi šáhne na péro.
Já se nebudu muset nikomu zpovídat, pač mám jen kamarádky, žádnou lásku. A pak snad budu konečně volný, budu mít tuhle společenskou povinnost za sebou a budu balit holky jen pro zábavu...jen proto abych měl další kamarádky. Nebo možná proto abych dostal pusu, a když bude víc, tak bude...a budu možná rád.
Pepa ještě pořád vysedává v pivnici u Bouchače. Je to štamgast a možná se občas chlubí historkou, jak zblbnul jednu štětku, až z něj byla hotová. Třeba i někoho navnadil, aby se vydal hledat lásku do bordelu taky.
A Franta? Kdo ví, jestli na to myslí občas před spaním, když se miluje se svou ženou. Potkávám ho občas ve městě. Asi tuší, že mi to brácha vyprávěl a tak vždycky jen sklopí zrak k zemi. Provokativně ho zdravím, ale nikdy neodpoví. A nejlepší je, když jde s rodinou. Chudák, co si z bordelu odnes trauma, ale pořád lepší než sifilis nebo něco podobnýho.
|