zirael (Občasný) - 5.2.2007 > Postávaly jsme před domem s Miou asi deset minut.
Už asi potřetí jsem jí vysvětlovala, jak vlastně to je. Bylo to prosté, do Prahy přijel proslulý psychiatr z Lybie, původem Angličan, který právě v Lybii založil léčebnu pro duševně choré. Ve státě jako je tento je spousty takových případů, každý druhý je posedlý zlými silami.
A vzhledem k tomu, že přijel on, byl uspořádán psychiatrický banket. Můj kolega Richard nechal večírek na poslední chvíli, a náhodou nenašel partnerku. Je to k nevíře, Richard nepatří k lidem, kteří by měli o ženy nouzi, ale prostě mu to nevyšlo. Je to smutné, já jsem mu dala košem také, protože jsem prostě už dlouho neviděla Sama v obleku...
promiňte, slečny, ale tady stačí přečíst ty první tři věty a je jasné, že z toho nic moc nebude. 350 stran? ó jé.
