|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Pravé slová. Zas a znova...
Neboli nejsu a budu iba občas,
Z hlasiviek ktore dosiahli čas,
Su sidce v nas,
Ale hraju role zas a zas...
Kym nedojde ich spás...
A tak sme život nechapali,
Najchapavešimi sme sa hrali,
A pritom debilitnymi ostavali..
To budu tie egovite svaly..
Je to ale zastavka v ceste chapania,
Stojaky pri každej zastavke priania..
Nevedno kedy ale prídu iné,
Inak a dalej pochopené...
Zatial len smutnym osudom uvidene...
Tak sa trápte
Všetci čo "chápete"...
Onedlho iný osud si zahráte
|
|
|