Jsme vášní ve své ubohosti

Naše malé bytí už puká,

na dveře smrti.

Hledíme jí v tvář

a zapomínáme na lepší cesty.

Naděje milost upustila,

nehledá ji.

A tak táhneme své klády

ocelovými hřeby

až na pokraj světa

Cáry a banality

vyschlost v naší mysli ---

musíme povstanout

Nebo rozpadnem se v prachu věčnosti

Ale jak?