zachumlánci
špitají si pod peřinou
tajnými kódy spřízněni
do syrova
víš
tam za tím trámem
sedával celý týden a pak
měl najednou ten výraz
pochopení
a oni
ti tuponosí
řekli to za nás svými slovy
když jsme chtěli
jedinkrát
významně mlčet
kdyby něco tak
tam v kredenci bude ještě
aspoň jeden pytlík čaje
myslím
ve chvíli nadšení
ona pak
(vždy v pozadí
téměř neviditelná)
vzhlédla
totiž
to ona
jediná
která rozsvítila navzdory lustru
navzdory skepsi
jediná
která zůstala na podlaze
nedotčená
Bože můj
z tak něžné lítosti se dostat
to
bude asi nad mé síly
ani jediná kometa
teď
nevztyčí ohon na pozdrav
zachumlánci už
usínají
zmořeni tou lákavou dospělostí
a já
téměř chápu
nepohladím tě
nepohladím tě
opravdu
nepohladím
