Rozpolceně vychází měsíční
kráter
v nejapnostech libuje si
kůže čela ---
Stále znovu kolísají
zádumčivé stíny
ve kterých
jak v mléce
divná moucha znehybněla
jako zamlada --- ---
Na blankytné cestě v rytmu
nálad
vylévá se z dutin
ptačí žal
až do vyčerpání zásob ---
Opodál
suché větve pod napětím
skáčou
V plném květu míza zvoní
bubnuje
na éterický kámen
tak
že nezaváhá nikdo
aby vložil
do hudební pauzy
další interval ...
|