|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
V zajetí cizích nočních můr
Autor: Rawen (Občasný) - publikováno 13.1.2002 (13:35:26)
|
|  |
Jednou v noci jsem se probudil.
A na nočním stolku pobíhali velcí modří pavouci.
Asi pět sekund.
Chtěl jsem to říct jí, ale ona už tu nebyla.
Byl jsem úplně někde jinde.
Byl jsem sám.
A pak, když jsem vstal.
Viděl jsem kolem druhých to
o čem se jim zdá.
O čem sní,
co se jim honí hlavou.
Noční můry.
A nešlo to vydržet.
Rudé mušky mého souseda mi zalepily plíce,
oplzlé choutky bezdomovce mi zavřely oči,
a nikdo nebyl bez chyby.
Ani ta jeptiška na druhé straně,
válejíc se v hříchu obžerství.
Nikdo nebyl bez chyby.
Lehl jsem si na zem a kopal,
křičel,
ať toho nechají!
A všichni byli ještě blíž,
než byli dřív.
Zvedl mě manžel jedné staré panny,
usmál se na mě a já poděkoval snům
té ubohé paní.
A všichni ostatní dali pokoj.
Na chvíli.
Řidič sanitky měl sen,
chtěl se jen tak válet.
Nepracovat.
Odpočívat.
Nežít.
Jen snít.
V příkopu u cesty -
jsem mu splnil jeho přání.
A sebe jsem vysvobodil.
Od podoby otroka cizích snů,
choutek
a chtíčů.
A obav z pitomostí.
Jak jen mohou být lidé tak...
...slabí???
|
|
|
