|
| |
 |
Těžký a hlavně drahý život studenta....
Autor: Geraldine (Občasný) - publikováno 6.4.2000 (18:49:55), v časopise 7.4.2000
|
|  |
Těžký a hlavně drahý život studenta....
"Hej Sáro!"
Otočila jsem se za neznámým hlasem, ale jediné co se stalo bylo to, že jsem chytila houbu na tabuli do obličeje.
Stačilo abych se podívala na její barvu a zbledla jsem.-Byla růžová a přesně tou jsme před pár týdny utírali plivance, které měly doletět na školní zahradu, ale většina z nich skončila na okně.
Všichni se mi smáli a říkali, že se snad nic moc nestalo, když jsem dostala jen mokrou houbou do obličeje.
-Málo kdo věděl, co jsme s tou houbou prováděli.
(A to co jsme s ní prováděli, to nebylo jediné, co jsme kdy v naší třídě a s naší třídou kdy vůbec vyváděli.)
Třída byla zaplněna jen 17ti žáky, protože na cizí jazyky jsme byli rozděleni do dvou skupin.
A pokaždé, kdykoli jsme měli jazyky, byla ve škole největší legrace.
Naše třída byla dříve chemická učebna - podle vybavení to bylo moc dobře poznat.
Byli jsme v ní teprve druhý rok, ale byla už zdemolovaná dost.
Dříve v ní byl model spalovacího motoru.-Vyházeli jsme ho postupně po částích z okna.
Vzpomínám, že jako první letěly šroubky, pak asi tři ozubená kolečka a těch pár dřívek co z něj zbylo si vzala naše třídní k sobě do kabinetu.
Další objekt byl promítač na nějaké obrázky, co byli na průledných fóliích.
-Kluci úplně rozlámali zvětšovací sklo.
Největší legrace ovšem byla, když si náš zeměpisář chtěl sjednat klid a tak bouchl pěstí do stolu a promítač se celý rozsypal.
V jednom rohu u stropu také visí televize.-Nefungovala.
Ve třídě máme takové šikovné kluky….
Jednou si k nám tedy přinesli nějaké šroubováky, francouzák, kleště a kdo ví co ještě.
No, ta televize snad tenkrát fungovala, teď si však s jejím osudem nejsem jista.
Další rozbitá věc….Myslím že zářivky u nás ve třídě.(Kde jinde taky, že….)
Poslední den před vysvědčením zase někdo přinesl kleštičky.-No, to víte.Ta jedna zářivka nebyla pořádně zakrytá.-No, její mínus.Už nesvítí.
Naše třída má mimo jiné na svědomí také jednodenní výpad pojistek v celé škole.
-Kluci sundali kryt ze zásuvky, mlátili do ní kapesním nožíkem a nakonec tam chrstli vodu.
Vylítla jiskra jako hrom.-Bohudík se nikomu nic nestalo.
Zničili jsme ještě mnoho věcí.
-Nouzový východ, šuplíky v laboratorních stolech, mnoho lavic a židlí, klavír a před nedávnem rovnou celou jednu řadu zářivek, a pak taky několik plakátů na nichž byly nějaké struktury bílkovin.
Co si ještě vzpomínám, rozbili jsme okno jednak u nás, a jednak od učebny s počítači (je hned pod námi a my jsme vyhodili z okna ven láhev od pití plnou vody.-No, jejich mínus, neměli mít okna otevřená dokořán).Pak jsme také několikrát rozbili skleněnou výplň dveří a také jsme několik dveří vysadili.
No, celkem nic.-Jen pár nezbedností.
Ve třídě je nás 33.Chodíme do sekundy a je nám od 12ti do 14ti let.
(Kdo se to o nás vyjádřil jako o puberťácích?)
Dostali jsme titul ‚demolanti roku'.
Myslím, že po nás budou chtít peněžitou náhradu.-Ale za co?
Jen jsme se párkrát zasmáli, udělali si z něčeho legraci a hned musíme cvakat?
Je to děsně nespravedlivý a taky děsně drahý, takže já končím, protože čas jsou peníze a peníze teď budeme všichni moc potřebovat.
|
|
|
