Jaro

Šel k oknu
koukl ven
lidští mravenci
chtěj si spasit duše

Teď tu byli
další vymývači mozků
hledali nové oběti pravé víry
chtěli ho

Není tomu tak dlouho
kdy věděl, že ještě žije
teď jen kouká do zdi
a neví kam by utek.

Včera ploužíce se ulicí
spatřil najednou nahou holku
a i když byla zima
tvářila se že ji něco hřeje.

Lidé se za ní otáčeli
líbali čelem sloupy
a ona se jen smála
vítala asi jaro.

Napadlo ho
možná ji hřeje láska
nebo pohledy lidí?
Mě už nehřeje nic.

Vrátil se domů
do svého zatuchlého pokoje
plného pavouků
a divných myšlenek.

Otevřel okno dokořán
dotkl se rty vzduchu
Proč ne?
Blížilo se jaro a vítr voněl.

Jaro prý sbližuje lidi
on se vždy sblížil jen se smutkem
Co dál?
Co teď?

Posadil se na parapet
podíval se slunci zblízka do očí
Pak skočil….



V příštích sekundách políbí hvězdy a …… nebo jej spálí oheň.