O dětství trochu jinak:
Poznal jsem záhy, v útlém mládí
a vzpomínky mi občas v mysli tanou,
na horách divný cit – cit, co svádí,
eh, svádí boj s cestičkou přichystanou
a pokojně plynoucí, pevně danou,
ťafnutí nezná co, nezná co modřiny,
oh, děje tak nicotné i se stanou,
ba, dá se snad rozlišit flákání od dřiny,
a smrky stojí tu – stály i modříny
je náhlé, co udeří – rány, ty hojí čas,
eh, kraj, kde zem houpou marnivé mokřiny,
dme se a láteří – anděl je zde – i ďas,
eh, kraj ten nestojí o radu, o příkaz,
němý je i promlouvá mnohou řečí,
vášnivě chladný je – nejde mu o výraz,
dokáže sám tu být – rád je něčí,
rozhorlí se – i občas brečí,
ustrne – i divě pádí,
ha – kraj marodů i léčí,
é – kraj tajemný neodradí,
mám kraj v paměti – hřeje, chladí,
nějaký prostě byl, měl svou tvář
a cos šlechtí ji, cos zaneřádí
jihl, lehal si na polštář,
dováděl, oběť nes´na oltář,
erb měl, mečem se oháněl,
miloval oheň, nebyl žhář,
eh, miloval tu, již pohaněl,
o čem jsem mluvil? Čas jsem doháněl,
á – cítil jsem, znám ji letmo jen,
zvláštní, ten sen mne proháněl,
uf, bylo mi pět a chtěl jsem ven,
nechtěl jsem snad znát mnoho změn,
eh, a jí sedm, mne dostala,
o tom vím, byl jsem jí opojen,
rci, že jsem chtěl, by ostala,
tak jako rampouch roztála,
eh, a pak jsme si zmizeli,
lkal jsem, o vzplanutí, o stálá
totiž jsem stál, to mne as zocelí,
rarášci zavření do cely,
eh, náhle city rozezní,
sténá - i šlape si do zelí,
troufá si, člověk pompézní,
ano, můj prst, ne obézní,
ťafnut a kroužkem ovinut,
parádně rudým – vášeň odezní,
eh, z plastu byl - pro mne odjinud,
ržál blahem jsem, čímsi pominut,
estét – rozbouřen, planoucí,
možná je trest už prominut,
eh, už zřím slzy kanoucí,
stojím a zírám na jsoucí,
eh, bouře trhá na kusy,
vichry nedují, zář hasnoucí,
bodavé ticho hartusí,
občas jak vzácné kaktusy,
jindy se zadusí, nežli dýchá,
i že je plevel, cit zakusí,
to však už dělá spíše pýcha,
uf, rád v Údolí ticha
hověl jsem, zíral na vodu,
é – hladinu zřel jsem, co vzdychá,
malátná, nezná návodů
a nezná žádných závodů,
ťafne, přes co se převalí,
nehledí na prospěch, na módu,
eh, bez hanby plyne, bez chvály,
nic nehraje, na nic nekálí,
i když zmatená, zná vlastní směr,
čistá i kalná jde na skály,
íha, i lepká jako tér,
mocně snová je – i bez chimér,
eh, a s ničím se nepiplá,
cit jak anděl má – i lucifer,
oh, burcuje – ani nepípla,
soptí na génie, na kripla,
mírná,i prudká dovádí,
íha, nikoho neskřípla,
k ní jeleni jdou – i ovádi,
věrná je – a i podvádí,
é – cit přetrvá, láska roznítí,
sama plyne, druhé provádí, tkaní o stavu je – i o niti
|