Pražská….
Román pro ženy
a pro pány kafe.
Teplý uzený
a pár drobnejch v kase.
Chlapovi upadlo cigáro a tak si zpívá.
Včera ho okradli v cukrárně, smutně se dívá.
Piškoty s mlíkem,
rajčata v salátu.
Plechovka s víkem
a číslo na tátu.
Takovej je pražskej život, kdo by to neznal.
O tom už psal Arbes, Čapek, Neruda, Nezval.
Vím dobře vím, a mám se jak prase v žitě.
Sním, ale sním, o parku a o mešitě.
Chtěla by snad poznat něco, co sama nemá.
To je prostě přažskej komplex, svoboda němá.
Fámy a flámy a prázdný flašky od šampusu.
Cáry a báry a k večeři z suchý z nosu.
Telecí uši,
prasečí rypáček.
Měšťácký hnusy,
pod mostem chudáček.
Vím, to já vím, že v Praze najdeš dobrodružství.
Sním, ale sním, o procházce pod starou hrušní.
Mlč, stůj, koukej se na své boty.
Pojď blíž a dej mi něž ti jednu fláknu sám!!!
|