proplétám se vlastním herberkem
hledám systém neurovnaných knih
kde každá žije si vlastním osudem
žasnu kolik věcí dokáže člověk umístit do tak malého prostoru
jako je obyčejný byt
snažím se uklidit přede dveřmi letité skříně
a představuji si
že za jejími dveřmi žije ....
...abych nemusel uklízet i tam
na stůl ubrus
popelník
svícen a svíčku
a naději
že si nevšimneš že jsou v něm propálené mapy smutku
oprášit obraz plačící madony
do prasklé mísy trochu keksů
dát chladit víno
a pokusit se vysát koberec nefungujícím vysavačem
a udělat ještě spoustu drobností
pro chlapa tak ponižujících
chvíli si sednout do starého křesla
a pak se tiše
po špičkách vyplížit ven
s nadějí
že někde tiše smutná
čekáš až se objevím
a s ruměncem na tváři
ti pošeptám
"HLEDÁM TĚ CELÝ ŽIVOT"
|