Naděje  kráčí  vedle  mne  

                      otáčí  hlavu

                      a  smyslně  pokyvuje  tělem

                      při  chůzi   ---

                      za  ní  dvouleté  dítě  drobí  kostky

                      dláždění

                      přikrývá  je  ubrouskem

                      a  marnotratně  zívá

                      nedostává  se  mu  několik  pejsků

                      ve  slonové  krabici  polepené

                      brožurkami  babiček  a  má  hlad

                      Proto  asi  bude  zívat  ještě  dlouho

                      ( to  se  z  hladu  stává

                      i  brontosaurům )

                      Někde  se  asi  něco  porouchalo

                      a  člověk  aby  to  spravoval

                      i  když  nemá  ponětí

                      co  se  dá  vytvořit  z  neznámé  větve  

                      na  hlavní  ulici  

                      v  blaženém  stavu  oddechování . .   

                      Samozřejmě

                      že  z   pomazánky  nic  nezbylo

                      inu  bylo  toho  pomálu

                      jako  by  se  nechumelilo 

                      do  všech  nastražených  konviček

                      na  okenním  parapetu

                      v  přilehlé  odvěsně  s  jednou  neznámou

                      prvosernkou    ---     

                      Střelhbitě  a  unyle  skomírají

                      bývalí  nepřátelé

                      jež  se  však  zdají  ( z  té  dálky )

                      nedostatečně  rozmnožení

                                                                   naštěstí ...

                       ---     Ale  pod  sněhem

                      se  nám  ještě  něco  urodí 

                       viď  

                              matlafousku  ?