Pepa chtěl děti.Vždycky říkal:"Já bych chtěl tak deset dětí,víc ne" - byl skromnej.Asi si chtěl založit vlastní mateřskou školku,čert ví.Jak to Zdeňka slyšela,co Pepa od ní očekává,dostala šok.
Jednou takhle Pepa sedí na kanapi a něco študuje.Najednou klapnou dveře,Zdeňka přišla domů.
"Ahoj",křikne na Pepu. - "Ahoj",zamručel Pepa. - "Pepo,mám pro tebe dvě zprávy,jednu dobrou a jednu špatnou."
"Hmm",opět zamručel Pepa.
"Moje máma nepřijede na vánoce,mají ňějaký problémy u nich doma."
Pepa zamručí:"Jó,no a teď mi řekni tu špatnou zprávu."
"No,teda Pepo víš,tohle je přeci ta špatná zpráva.Copak ty nejsi smutnej,že máma nepřijede?"
"No jo,tak celkem jo,no - jupíí,hm ",povídá Pepa.
"A teď se podrž Pepo,dneska jsem byla u doktora a ten mi řekl,že jsem v jiným stavu."
"S kym?"vyhrkl Pepa a vytřeštil na Zdeňku oči.
"Ježíšmarjá,asi se sousedem né,proč se tak blbě ptáš,to víš,že s tebou."
"Fakt jo", a Pepa skočil ke Zdeňce a začal s ní lítat po pokoji."Tak já budu otec,hurá,chachá."
Ubíhaly měsíce.Doktoři Zdeňce řekli,že to budou asi dvojčata.Pepa měl radost,Zdeňka by ji měla,kdyby věděla,co ji čeká.
Jednou takhle večer říká Zdeňka Pepovi:"Pepo,už to asi přijde,budeš mne muset odvézt do porodnice."Pepa doběhl pro auto.Zastavil před domem,počkal na Zdeňku a rozjel se do nemocnice - svým stylem,samozřejmě.To znamená,že než dojel do nemocnice,platil třikrát pokutu a byl mu odebrán techničák.Z toho si ovšem Pepa nic nedělal.Přilítl do vrátnice.
"Héj,kde je tady tentoc,hm,porodna dětí nebo něco takovýho."
Vrátný se ptá:"Proč?"
"Ježíšmarjá,protože mne bolí zuby - né asi." Vzal vrátnýmu telefon,vytočil číslo a volá:"Haló,je tam primář?Co jakej?To nevadí.Hlavně že umí rodit děti!Teda on né,ale moje žena,rozumíte?Jo,za chvíli jsme tam:"
Vletěl do auta a už frčel k vratům číslo pět.Zastavil o patník.Zdeňku hodil na ramena a utíkal do třetího patra.
"Tak tady to nesu",houkl na doktora.
Přišla sestra a Zdeňku odvedla do pokoje.Pepa si sedl do velké místnosti a samozřejmě usnul.Ráno do něj šťouchá nějakej doktor.
"Co jé,nech mě spát,já mám dovolenou",povídá Kulík a kopl doktora do kolena.Doktor zaúpěl až se Pepa probudil.
"Dobrý den,pane doktore,ježišmarjá,kde jste upad,že máte tak voteklý koleno,no počkejte,já vás dovedu na ambulanci.Trochu se tady vyznám,abyste nezabloudil."
Doktor něco zamumlal a odešel do sousedních dveří.Pepa se šel zeptat,kam včera zmizela jeho Zdeňka.
"Pane doktore,dobrý den."
Doktor se obrátil:"Zase nějaký šťoural."
"Těší mne,já jsem zase nějakej Kulík ,pane doktor,"vyhrknul Pepa,"tak co,jak to vypadá?"
"No,dovolte,co to má znamenat,tady nemáte co dělat,koukejte zmizet."
"Hele,moc nevyskakuj,jó,snad se dohodneme,né,já se jdu zeptat,co je s mojí ženou."
"Pane,já vás žádám,abyste mi přestal tykat,já vás vůbec neznám a pak vůbec nevím,co bych měl dělat s vaší ženou."
"Tak hele,jestli ti jde o to tykání,tak s tím se smiř,já tykám každýmu.Doufám,že je tady porodnice nebo jsem zase vlez někam jinam?"
Doktor už to nevydržel:"Pane,tady je ortopedie,porodnice je vedle.Jděte otravovat jinam."
"No jo,dyť se zas tak moc nestalo,tak nazdar."
A Pepa se ocitl znova na chodbě.
"Pan Kulík?"
"Jo,tady."
"Pojďte se mnou,tak už je to na světě,budete moc překvapený,š´tastný otče."
Pepa šel mlčky za sestřičkou.Došli až k místu,kde na jedný posteli ležela čtyři batolata.Pepa vytřeštil oči a zeptal se:"Sestři,a to si můžu vybrat? "
Sestřička se zasmála:"Ale to jsou všechny vaše."
"Ježišmarjá,sestři,to bych snad o tom musel něco vědět,né?Vždyť já jsem sem vez jenom jednu manželku - ostatní zůstali doma,vlastně,co to kecám,já už žádnou jinou manželku nemám,tak jak můžu mít najednou dětiod čtyř žen?To je nějaká bouda.Ale nic si z toho sestři nedělejte,já si vezmu to nejhezčí a potichu zmizím."Pepa byl z toho celej na větvi.
"Ale vy tomu pořád nerozumíte,pane Kulík.To jsou vaše čtyřčata,která se narodila vaší paní manželce,chápete?"
"Jo,tak takhle je to,"vydechl si Pepa,"já už myslel,že jsem na ty batolata tak zapůsobil,že mne nahlásila jako svého otce."
Pepa měl obrovskou radost a hned dal sestřičce velikou pusu.
"Sestři,to je bezvadný,já mám čtyři kluky jako buky."
Otevřel okno a hulákal ven:"Héj,slyšíte,já Pepa Kulík mám čtyřčatáá,huráá.To čubrníte,co?Chacháá."
A vlítnul do pokoje.Rozhlížel se."Kde je,kde je,hej sestři,kde je moje paní?"
"Ale pane Kulík,já jsem vám říkala,že je až v posledním pokoji dole v chodbě,"povídá sestřička.
"No,no,vždyť jí vím,jen jsem se díval,jestli tady máte dobře uklizený postele,"snažil se Pepa.
Po hodině hledání konečně dorazil do pokoje,kde byla Zdeňka.
"Zdeňko,ty moje děvče zlatý!Já to věděl,že to dokážem,to víš,kdo umí,ten umí,chachá."
"Pane Kulík,už musíte jít,maminka si musí odpočinout,"povídá sestřička.
"Jo,jo,už běžím.Tak se měj fajn,ahoj."
Zdeňka byla nejšťastnější na světě a Pepa?Ten snad ještě víc.
|
