SETKÁNÍ
Ty si mě našel?
Za bílým pohledem
máš mysl ryzí,
tělo však zchátralé.
Teď už jsme jiní, teď jsme cizí.
Uzavřeni v pomyslných teráriích,
nebudem se znát, dokud nám nenalijí.
Budu schován pod jednou z mušlí,
pod jednou z rakví.
Jednu z nejdelších cest jsme ušli
a to, co v nás nezůstalo už jen zrak ví.
Už jsi jen ty a já a Soudce.
A hodně jizev a hodně ran,
hodně úhlů, hodně stran.
A pes,
nemocný pes nohy mi líže,
uctívá pána a rez svého kříže.
Plazí se za mnou a prosí očima podlitýma.
Pak taky v útrobách země mizí.
- Možná jen on věděl.
Zůstanem jiní? Zůstanem cizí?
Za rozbitými skly našich terárií
už nám nenalijí.
Už jsi jen ty a já a Soudce lehce ovíněn.
A verdikt?
Já stojím s mečem u špalku a ty jsi obviněn.
Jsi slepec, co špatně se díval konečky prstů.
Proto neujdeš mukám, neujdeš trestu.
Proč si mě hledal? |