I.
Čas voněl deštěm a hlínou,
milování chutnalo levným vínem z papírových krabic.
Pohledem jsi přeskočila horu
- rozmarná stála v nových šatech
s volány sestříhanými do rudé oblohy.
II.
Sluneční paprsky oslepily vlaštovky.
Padají do rozbouřeného moře,
které je polyká a kleje do bílého amoku.
Tou kletbou pukne zem
- a vykrvácí do zítřejšího rána.
III.
Rozlomíš bochník chleba,
posnídáš jeho vůni.
Posedlý křivkou tvého těla přivírám oči
a zamykám to tajemství do nejtemnějších koutů
- další důvod nezemřít.
IV.
Po špičkách vstoupím do nového dne,
v obavě, abych neodehnal ten sen,
s mořem, rybářskou sítí,
kde v každém oku jedna něžnost
- pro nás dva.
|