Jizvi terakotových cihál,

keré udělal sám bežec,

čas,

a okradl nás,

o mladost poznaní.

Už dávno přestala jsem,

vnímat bolest lidskou,

už dávno necejtim nic,

a noc mi jede v stríc.

Mně je to tak jedno,

jako polévkové lžici,

ve studené rybací polévke,

kerá časem vychladla,

tak jak já.