Neobyčejný svět

Proklouzává Ti mezi prsty,

ten Tvůj dokonalý svět,

jako písek sevřený v hrsti,

jako písmena beze vět…

Déšť do oken bubnuje,

svou píseň bez rytmu.

A Ty, tiše poslouchaje,

hledáš jasnou tmu…

A bíle stíny

zrak Ti zakryjí.

Tenhle svět je jiný,

zoufalé výkřiky se Ti pod kůži zaryjí.

Pokoušíš se o vyváznutí

z toho chladného sevření.

I k tomu občas situace nutí,

promiň, ale úniku není…

Osud najde si Tě,

ten je u každého stejný.

Tak vítej v mém světě,

pravda, trochu neobyčejný.