|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Miluju literaturu, hrozně ráda si po večerech čtu ta krásná slova co
ukápla z pér těch velikánů světové prózy a když mám obzvláště dobrou
náladu a cítím blížící se synchronicitu, zkusím sama také něco
napsat, něco vytvořit - něco, co by mohlo potěšit jiné, podobně
spřízněné duše. Myslím si, že vaše oblíbené knížky vyjadřují jací jste lépe než cokoli jiného. Mí oblíbení autoři, to jsou takoví
andělé, kteří mě provázejí mým životem, dávají mu směr, konejší mne
a pomáhají mi v těžkých zkouškách života. Nejraději si čtu Richarda
Bacha, Coelha (to je bezesporu největší spisovatel našeho století),
Fulghuma a všechny
ty, jejichž slova tak příjemně plynou a zároveň sdělují něco
hezkého, lidského a pravdivého [1. komentář].
Se čtením jsem začala už jako malá holka, měla jsem totiž poněkud neobvyklé
dětství. Někdo by možná řekl, že jsem měla dost nešťastné dětství,
ale já se snažím nestěžovat si. Dřív jsem si myslela, že jsem hnusná a tlustá, ale jak čas plynul, měla jsem jiné starosti. Moje matka měla začala trpět schizofrenií a měla utkvělé představy nějaké ženy rušící její klid. Ani můj otec mi nebyl velkou oporou, měl nějaké problémy s tváří, kterou před matkou nechtěl ztratit i přes její zhoršující se problémy s halucinacemi. Muži mě začali zajímat až v pozdějším věku, ale bohužel mé okolí bylo p lné sprosťáků, kteří nerozumějí životu, demagogů, kteří umí jen urážet ostatní, a lidí co všemu rozumí a přitom neznají to nejdůležitější - lásku. Oni ji totiž nehledají, oni chtějí blondýny, které ale nesmějí být chytřejší než oni. To je tím, že nemají tak poctivý vztah k literatuře a umění.
Proto možná cítím, že svět se řítí do záhuby. Ale pevně věřím, že když si budou lidé víc naslouchat, méně se hádat a víc se zajímat o literaturu, tak bude ten svět přece jen o něco krásnější.
Jsem vlastně taková normální žena. Mí nepřátelé říkají, že mám mrtvé vnitřní dítě (a mají pravdu - nedávno mi ho skutečně našli, takové malé, vápenité, deset let starý výplod mimoděložního těhotenství) Mí příznivci mě ale mají rádi a říkají mi Totem. Totem - Vaše oddaná čtenářka!
|
|
|