|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Prsty objížděly rozžehlé stíny světla prodralo se na stěnu potěšila nevýrazná krása žluťounkých sloupců odrážela se v nich tvá tvář, sakra proč
Mráz se rosil v obrovskou svítící záclonu pomatené lešení dřeva kazilo měsíci hladkost v teplotě úzké černé uličky hlaholí tvůj smích "odfrkáváme jako bizoni, čekající na skolení " za chvíli si odskočím ulehnout na promřížkované peří pohozené na ulicích polykám stesk, začal mi několik kroků od tebe
a můžeme nastokrát psát otřepané fráze ve stejném pořadí a vždycky znamenají to samé
|
|
|