Božský pláč

Venku dešťové kapky padají,

to nic, to jen bohové plakají,

nad všemi sny,

které se už nesplní…

A déšť se do papíru vsakuje,

to jen další zoufalec maluje,

smutný obraz svým vzpomínkám,

milióny já takových mám…

S deštěm papíru se dotýkají slzy,

myslí si, že na pláč je pozdě..ale je brzy,

avšak pravda tak špatně zní,

každého jen poraní…

A bohové plačící,

nad tou dívkou kreslící

jen další beznadějný obraz

znova  a zas…