23.11.2005 – Středa – 14:03 – Brno - Ožralá sebereflexe…
Torza vyřčených vět se proplétají s usmívajícími se tvářemi, které se zdají díky alkoholu doslova nahé. Stačí zavřít oči, kochat se jejich tancem a čekat, zda se alespoň některé spojí v konkrétní známé osoby. Kromě tanečních kreací se ale člověku chtě nechtě vynoří pohled na sebe sama, znovu ochutná pocit, kdy se včera díky stolku přeplněném panáky zdál o něco větším než ostatní. Začne se pousmívat nad vzpomínkou, jak z ostatních alkohol postupně strhával pečlivě budovaný ideál, jak se svlékali a otvírali. Pak mu ale zmrzne úsměv na rtech a snese se ještě níž než ostatní, protože si uvědomí, že při všem tom striptýzu ani on nezůstal oblečený. A pak si sedne k počítači a vytrhává zauzlované myšlenky jednu za druhou, aby zjistil, jestli je nutné přestat se usmívat a jestli jeho oblek, jehož šití trvá už skoro jednadvacet let, není horší než nahota…
|