Nechť někdo za mne vykoná
titěrnou práci pitvání se vzpomínkami,
nejsem povina dle zákona
řídit se výčitek podmínkami.
Neb já chci žít dál,
ne usoužit se minulostí,
generál vždy zařve pal,
bez jediné úvahy nad krutostí.
Nechci život celý své svědomí zpytovat,
není třeba utopit se v záplavě smutku
-ovšem je dobré čas od času litovat,
avšak snažím se na bedrech nést tíhu svých skutků.
Od pohledu voják statný,
vnitřně slabý muž,
takový život nicplatný
-povrchní lidé,vzchopte se konečně už!
Člověk,jenž umí se poučit,
nesnaží se ve špatnostech nimrat,
může dalšímu lid naučit,
(navždy) bude ho pocit duchaplnosti na srdci šimrat.
|