|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
v největších mrazech
vyrostla na keři žlutá růže
měl jsem strach z života
chtěl jsem ji pohladit
ale pod prsty na ní zůstával
reliéf tvých rtů
spálila mi ruce
až k ramenům
políbil jsem ji
ale dech se mi vrátil
v podobě ohně
a nutil mě křičet slova
o dvojí smrti člověka
z ulic se seběhly kočky
jak černí králové
hladově čekaly
i zdi se ke mně lísaly
jak velcí ještěři
a po sněhu se slézaly stíny
růže jim šeptala
zvedl jsem pařát
který mi vyrostl z ramene
a rychle ji utrhl
ale bílý měsíc ztratil slunce z dohledu
a svítil jenom vzpomínkou
v největších mrazech nezbylo
než růži darovat
sám sobě
|
|
|
