Zase v dílně
třísky slovo po slovu
odpočítávám
- nízkotlaká samomluva
reportáž psaná vratce
i bez oprátky

otupěle teče
z křivozubého okapu
vdechuji
pokřiky bouřky
předstírám kuráž
učesanou

ale kdo by uvěřil?

je dusivě
svíjím se ve svěráku ticha
obracím štiplavými myšlenkami
z prava do leva

a pak vzduchem sviští vlasy důtek
než mi rozrazí kůži
nadprodukce patosu
rozesmívá diváky