FATÁLNÍ OMYL

Krvácím. Nohy mám přibité na zemi.

Ruce a hlava táhnou mě vzhůru.

Jak žížala měl jsem zůstat pod zemí,

jak na plevel měli jste na mě hodit kůru.

Sápu se po novém ve starém věze,

nebe i země v tom ohnisku mě ničí,

má bolest roste nade všechny meze,

co bylo silné, jak prase postřelené kvičí.

Hlavu měl jsem si k zemi přibít a ne nohy,

ty samy by už našly svůj směr dolů.

Teď místo křídel bílých narostly mi rohy

a místo do nebe teď do pekla jdeme spolu.