Prohýřila jsem včerejší noc
s hříšnými fráterníky.
Utekla před tebou
a všemi povinnostmi.
Na hladině přetékající vany
se houpe odraz svíčky
a vysypané chipsy.
V suterénu startuje čerpadlo,
vztekle, znovu a neúnavně.
Dům je prázdný jako já.
Dole u kačáku si sousedky
zase lepí do kroniky
mý disharmonický kecy,
kterými jsem ranila
jejich sebevědomí
a sepisují petici
za mé vyobcování z obce.
Po dvou hodinách jalovýho čekání
na tvé zavolání
smyju včerejšek
i z klávesnice
mobilního telefonu.

Ještě se nesetmělo natolik,
abych pro jedinou
nepovedenou noc
docela zpitoměla.

Zítra, možná pozítří
se znovu najdu
(?)