Balcarka (Občasný) - 16.12.2005 > Šel jsem zrovna s mamkou a uviděl ji ležet ne(a) boku v záhoně.
Jenom, jak poznamenali její rodiče, „vnímala věci kolem jinak“.
Počítala na kolik kr(o)ků je vzdálený strom od křoví,
chybičky :)
Z dálky připomínala holčičku co si hraje se švihadlem. to je moc pěkná věta i celá ta myšlenka
Za takového chladna byste se taky rozmýšleli. no, nevím, já osobně si nedokážu představit co bych v takhle vyhraněných chvílích dělala.
Děsivé tajemství naší party.to jo, to má snad každý, věci které se s člověkem táhnou od mala a on je nikomu neřekne.
Jinak: člověk si zavzpomínal na své dětství, sice jsou tam věci, které sem nedělala a ke kterým mě nic nevedlo, ale každý sme jiný. začátek je krásně nostalgický, vzpoměla sem si na to že jako malá sem seskakovala z co nejvíc rozhoupané houpačky a jednou sem si vyrazila dech...
další část, je hodně čtivá, ale člověk tak nějak tuší co se bude dít, což mi trochu ubíralo na příběhu. Líbí se mi, že na konci hrdina zapomíná na celý svět a jako jediný smysl považuje osud té dívčiny. A vůbec ten konec, jak je udělaný tak jinak :)
Co se týče motivu dívčiny, která je jiná a trpí za to, lidi ji dělaj naschvály a problémy opravdu doporučuju Carrie-stephen king, není to tlusté, ale ty si to stejně nepřečteš co? :)
