Den po punkovém kolapsu
Tady přicházíme znovu !
Na střední i na podpoře jsi přísahal, že nikdy nebudeš jako tvoji předchůdci
měls pravdu, na rozdíl od nich jsi ke ztrátě ideálů nepotřeboval dvacet nebo deset let, stačili ti dva, tři roky
Proč se pořád musí opakovat nekonečná zrychlující spirála vedoucí k poznání, že prodat se dá i šedá kůra mozková ?
Nosit dready a hulit patří k dobrému tónu ve společnosti
Nepřemýšlej nad principy, možná právě ty s kámošema se kterejma jsi sedával na kamenech před Miladou přispěješ k legalizaci jako kdysi ve starověku naši jasnozřivý předci požehnali alkoholu
drží nás pohromadě deset hodin u míchačky a pět v knajpě na rohu
všichni jsme rádi, práce a hry, centrální moc pouze kontroluje pravidla, která jsme si sami vytvořili
pomalu a lokálně se skládá celek stejně jako postupuje odstředivá síla k centru tvrdýho jádra
Ne, promiň nepodceňuji tvoji inteligenci, manuálně pracující asi ještě v nevědomosti vedou hospodský řeči, ale ty s platem počítačovýho grafika odpálíš jointa a jistě aspoň tušíš – tohle je ten nejlepší z možných systémů jaký tě tady mohl potkat
neopakujeme chyby květinových dětí
nechápeme punk
cože hardcore ?
jo, občas si užít na tekknu, tuhle tam byly dobrý baby a hromada extáze, a říkám ty fízlové, bez nich by to nebylo ono
Po mém srdci nešlapou kanady policejních těžkooděnců, ale touha po povrchních zážitcích a slávě zakódovaná v každém jedinci
Potřebuješ prostředky, aby sis mohl užívat nekonečnej mejdan od haše po poslední album vydaný na nezávislým labelu, jen těžko říct kam tahle party spěje a co tě bude bavit zítra a v příští dekádě
jsi pro alternativní životní styl pevně zakotven v obchodu s katalyzátory zábavy
my že jsme hrozbou pro společnost ?
my že dokážeme uplatnit individualitu osobnosti v každém okamžiku ?
my že máme vlastní přání ?
my že řídíme své životy ?
šťastně vypatlaní v lunaparku globálního světa, sroceni na podporu čehokoliv co je napsáno na nejbližším letáku od pohlaváře příštích let
Sebevětší maškaráda na těle nezakryje tvoji podstatu, v nitru ducha děkuješ za Sever proti kterému tak protestuješ a který ti umožňuje spokojenou existenci okořeněnou vzrušujícím životním stylem
Den po punkovém kolapsu nás vnitřní nepřítel rozprášil po kraji a my se chytáme do vlastních želez
bojím se sám sebe, jen pohled na tebe mi ještě brání, aby se z mojí nenávisti nestala výdělečná póza
|