|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
I.
Z mlčení květ rozevíral
své styžské pysky
do tmy jsem Startkou vykružoval
snové obrysy těla
to mlčení bylo o andělovi
i když ještě bez anděla
II.
Šli jsme tehdy po šedé louce
rovné jako hladina ticha
a kouřili doutníky slov
jejichž kroužky byly odsouzeny
k platonické lásce
a tupému líbání bez jazyka
III.
Po levé straně nás míjely
kamenné zříceniny stromů
a zpitá noc rozlévala
svatovavřinecké mušky
z halogenových sklenic
na kamenné stoly
ulic
a my mluvili
a konverzovali o tom
jak je krásné
když dva zamilovaní
mlčí.
|
|
|