zirael (Občasný) - 13.12.2005 > Houpám se na oprátce, kterou jsem si sama upletla. Tak dlouho jsem svoje minulý texty šroubovala do temných nálad a šokujících point, až je to ode mě vyžadováno jako norma:-) Ne, to přeháním... a dovolím si pár poznámek.
Tahle povídka byla psána "na zakázku" pro Listen na téma "rodinné vztahy". Tedy téma mně dost vzdálené... - jak se ukázalo, když jsem v době uzávěrky neměla ani půlku. Ale dodělala jsem ji - jako formální cvičení a taky že jsem si chtěla vyzkoušet trochu jiné psaní. Ten minimalismus (jak někdo řekl hezky) a nuda (jak někdo řekl ošklivě) byly tedy do značné míry záměrem.
Výtky přijímám všechny (k formálním věcem určitě, k obsahovým se sebezapřením :-)
Krom jedné, Václave: v řasence není žádná ehm ehm ženská imaginace, ale prachsprostý konzum - zahlídla jsem někde reklamu na auto se sloganem zaměřeným na ženy a "od pneumatik se táhnou dvě široké stopy, jako by je někdo na asfaltu vyznačil štětečkem obří černé řasenky". :) (btw. seber nějaké dívčině řasenku a jezdi s ní na plocho po papíru. fakt to tak vypadá.)
Dík všem za konstrkritiku.
