…

Sen co plave v kafi, bolest co píchá v uších, radost co šplouchá v kanále, smích.

Zima co hřeje u srdce, prachy co visí na vlásku, ticho mluvící z temnoty a naděje.

Kyselé myšlenky a taky hrouda másla, nevinnost v kabátě a zmrzlé ponožky v blátě.

Netečná síla mluvící za vše a pocit bezmocnosti, mrtvé krysy v krvi a zasněžená krajina.

To všechno chtěl bych za život vidět. Neznám to, neznám pravost a krásu vašeho světa.

Malé děti s deštníky a zmoklé hračky z umělé hmoty, opuštěné na pískovišti.

Znám mír a lásku, spravedlnost a víru, bílé věnce a rozlehlé pláně.

Chtěl bych znát víc, kam mám jít, abych to našel. Nemám ani páru…