Milá, drahá Elen,
láska první a láska poslední… Není každá taková? Každá je první, hlavně proto, že je jiná a poslední, protože nevěřím, že přijde další. Otevřeně přiznávám, že tuhle otázku řeším stále. A tak se raduji nad vydařelým horoskopem na tento týden a nad tím špatným si říkám: "ještě že těm horoskopům vůbec nevěřím!"
To je stres, každý den nebo týden přečíst horoskop ve všech bulvárních výtiscích! Jeden nestačí, protože některé vychází líp!
A sny jsou taky stres! Nejenže máš svoje vlastní, ale i druzí mají sny! Co hůř, sny co se tykají tebe! A tak si říkáš, že bys měla vyplňovat sny celého svého okolí! Nejhorší jsou sny o lásce. O té první i poslední, o té napořád.
Tak si říkám, že snům a horoskopům je třeba nevěřit - hluboce věřit, že nevěřím. Stejně jako nevěřit, že láska co právě skončila byla poslední. Doufat, že hned za rohem čeká nová první láska. A není to vlastně tak? Určitě je, pokud nemáš pocit, že běháš po kruhovém objezdě!
Víš Elen, já tenhle pocit mívám často. Proto čtu knížky o "výrobě vlastního štěstí", které mi teď přijdou hrozně trapné, ale ve chvíli, kdy mám chuť mrštit tou pitomou knížkou přes celý pokoj, se autorka zeptá: "Tak co, nemáte v tuto chvíli chuť mrsknout knížkou přes celý pokoj?" - to se docela zarazím. Čtu ji dál a hltám tipy, jak v sobě najít vlastní štěstí…
Proto se snažím nazabývat se myšlenkou na první a poslední lásku, horoskop číst jen pro zábavu a žít si jen přítomným okamžikem.
Láska první a láska poslední? - Hloupost, prostě láska!
|