Ať si zůstanou
uplakaná
šedivá rána
nad plavými vlasy.
Slzy v dlaních
vysychají,
nenávist roste
a náruč
ještě zahřátá cizím tělem
už nikdy mi nepůjde vstříc.
Pohlazení škrábe stejně
jako lži z úst andělů.
Domov se rozpadl
pod tíhou bolesti
a všechny cesty teď vedou
na opačné strany.
Jen patron krutosti
vrací se...
|