|
|
|
Když rozum vítězí v čase rozchodu Autor: setchi (Občasný) - publikováno 18.7.2001 (19:07:45), v časopise 23.7.2001
|
| |
Ahoj starý brachu...
Dneska je škaredě. Sluníčko je schovaný, obloha se kaboní. Je dusno. Ještě že mám ten větrák. Už od rána jsem věděl, ze něco visí ve vzduchu. Minimálně ta bouřka. A k tomu ty otravný mouchy.
Tak jsem zrovna dneska přemýšlel, co budeme dělat se Zuzanou, až přijede. Nepřijede. A víš, co je na tom nejvtipnější? Že mi to poslala „eSeMeSkou“. Nedávno jsem o tom četl v Týdnu. Prý tomu tak chce současný trend. Láska přes mobil. Vyznání lásky pomocí blikajícího displeje. Věděl jsem už dávno, že bych ten krám měl zahodit. Žere to prachy. A teď mi to schramstlo i holku. Jo, to tam psali taky. Tak si na to dávej pozor. Je to rychlé a skoro bezbolestné. A ani u toho nevidíš slzy. Je to, jako by se vlastně nic nestalo. Přijde ti zpráva, blik a je po všem. Všechno je pryč. Už ji nikdy neuvidím. NIKDY! Třeba mi ale někdy napíše zprávu:“AHOJ, JAK SE MAS?“ Otázka je, jestli mi to ale bude mít kam poslat.
Taky psala, že už na to nemá sílu. Že si chce víc užívat, protože je v nejlepších letech. Přece jí v tom nebudu bránit.
No a co mě mrzí nejvíc... Že už ji neuvidím v těch nových modrých plavečkách, jak mi o nich psala v SMS. Určitě by jí moc slušely. Vím, moc jsme se nevídali. Nebylo ale v mých silách s ní být tak často, jak bychom si oba přáli. Doufal jsem, že časem bude líp. Možná že bude. Ale teď už bez ní.
V té zprávě bylo ještě něco, jako že se třeba ještě někdy dáme dohromady. A že zůstáváme přáteli. A přátelé se prý pořád navštěvují. Však to znáš, ty řeči o naději. Jsou prázdné jako ty blikající zprávy. Napadá mě snad jedno – dvakrát nevstoupíš do stejné řeky. I když jsem z ní ještě nevystoupil. Ani ona ne. Prý ke mně pořád něco cítí. A chce pro mě to nejlepší. Není to směšné? Vždy´t mi to nejlepší bere. Kluci od Visáčů by na to řekli:“Rozejdem se a ztratíme šanci, kterou jsme měli jen jedenkrát...“
Chybí mi pointa. Potřebuješ ji? Není ti to jasné? Já už jsem svůj mobil vypnul. Na pořád.
|
|
|