Tančírna pro epitaf
V závrati nad kupou nočních knih
V závrati jak v taláru
sevřen
a v podpaží
s hlavou svou
po polštářích ze dvou kolejnic
uprostřed kráčím
A všude kolem
kaluže temných růží
můj a pražců doprovod
Kráčím
Závrať zesiluje
Já – piják z baru noci
alkoholik deště donchuán popela
mlhavou nocí zmazanou od vzpomínek
kráčím
je to jen přelud
a noční koleje – suše sprostá pravda
V závrati nad kupou nočních knih
Labutě hoří na nebi
A v rukách šibenice měsíc krvácí
Je to jen přelud zkoprnělé hlavy
Vraždí tiše
milosrdně
- a svět je popelavý
Kráčím
Závrať je sud s benzínem
Tančírna pro epitaf
Proti mně
po pražcích
blíží se dáma s parapletem
Oči karbolem snědené
a tělo pod černou folií
Dáma s umrlčím vějířem
Kráčí tiše
V závrati nad kupou nočních knih
s náručí olova vzpomínek
halí tváří kraj
Je pozdě
Už ji dobře znám
Kráčím tiše něžně
v podpaží s hlavou svou
po polštářích ze dvou kolejnic
poražen a s tělem jak na věšáku
poddajný a mírný
jdu k vám
Dámo s černým parapletem
Závrať
Sud s benzínem
Tančírna pro epitaf