slaměnej muž na cestě anglií slaměný srdce těžkne mu nateklý deštěm
slaměnej muž na cestě k moři na okraj havrana svuj ostrej zobák noří
do vody hluboký do vášně studený kruh kterej uzavře v slunce se promění
až slunce zapadne nebe se zapálí a shoří
uhlíkem z oblaku nakreslím strašáku na čelo vrásku
do ní mu uložím lá...
co asi
slaměnej muž na cestě anglií nají se ostružin pohanskejch hostií
a z cesty uhne ovci jako holce nebo andělu
směje se na přelud a něžně před ním smeká
slaměnej muž sní že je rastaman u srdce ohýbán a nezlámán jak řeka
nikomu neřekne že ví que apres aujourd’hui on doit attendre la nuit
slaměnej muž za dešťů rastaman a basta
(fydli)
|