Zas místo spaní hledám rýmy...
Schovaly se mi do peřiny,
jeden jsem právě už už měla,
týkal se, muži, tvého těla,
které jak kotva pevná v oceánu
bude mě držet zítra k ránu,
aby mě spodní proudy neodnesly...
Kde zmizela má loďka s vesly
co držela mě nad hladinou?
Zas místo spaní pod peřinou
schovaný mám tvý tělo pevný,
kolíbám ho tiše mezi stehny,
rytmus si počítám na doby,
jsou z nás dvě spojené nádoby,
horkému prameni z těla tvého
jde naproti druhý z lůna mého
a splynuly v jedno... díky, milý,
zůstaňme takhle ještě chvíli... |