|  Hymnus stromu: - 7.11.2009
poselsví nebe v poselství zemi přenáší...
pahýly, pařezy, prach, pach prázdna co zbyl
z bylého pouta nebes a země
- a oblohaq neměnná míjí stále lhostejně,
tu zlatem rozmáchne se, tu omyje
pahýly, bezruké, beztvaré dlaně
co odevzdaně vrhají do nebes žalnou žalobu
Bože!já, první koho usmrtili prosím,
Stvořitele, který i mně život dal, oni ho pošlapali.
Vždyť svými dlaněmi já chránil je, proplétal
mezi nebe a zem, před žárem, skrýval před chladem
už vyschla má míza, není vůně, slavík vymizel
už jenom zebe, zebe duše člověka... |
jako milenci:
stromy dokáží mlčet a řeknou nám víc než slyšíme:
Právo stromů