Zpráva o jednom večeru s příchutí hnijícího srdce

Třetí hodina raní

prázdná ulice s vybydlenými domy

srdce jsou na tom stejně

a tak je plním

Bolehlavem,

pelyňkem,

a volty

prázdné oči ve výkladní skříni

40letá šlapka bez kšeftu a smrad

chlupatý, co přemlovají chlapa,

aby tady ještě chvíli strašil

Tiché návraty s hlučným spánkem,

z téhle bitvy už asi jako vítěz nevyjdu

tak co už

tupá žiletka a pořezané tváře

červená sprcha

mokro

mokro

mokro

a k ránu Tě probudí chlad

už nikdy se nebudu holit nalitej